Světlo ve tmě, ticho v prostoru
Jsem Lucie Kovandová, osmnáctiletá výtvarnice studující uměleckou školu ve Světlé nad Sázavou obor bytový architekt. K umění mě od dětství přivedla moje mamka a od té doby se to stalo neodělitelnou součástí mého života. Malba je pro mě formou terapie – Každé dílo je záznamem mého vnitřního světa, emocí a myšlenek. Každý obraz je nahlédnutím do mé duše a odhalením toho, jak se doopravdy cítím. Vyjadřování slovy je pro mě často náročné, ale přes barvy a umění dokážu říct vše. Ve své tvorbě se hodně zabývám psychologií a filosofií, které se zrcadlí do každého díla. Každý obraz má svou hlubokou jedinečnou myšlenku, kterou se zrovna zabývám. Proto jsou mé obrazy pro mě tak intimní a důležité. V mých obrazech najdete hodně symboliky - nejčastěji se opakuje nostalgie a čas, světlo a stín. Mou největší inspirací jsem já sama a příroda, protože věřím, že jsme s ní nějakým způsobem propojeni. Cesta k umění nebyla vždy přímá - původně jsem studovala gymnázium, ale uvědomila jsem si, že tam není pro mě místo. Po nocích jsem ale vždy malovala. A tak jsem přešla na uměleckou školu, kde jsem konečně našla své místo.
